Nahlásit problém s mapou
Celý název:
Klaudyánova mapa Čech
Měřítko:
600000
Nečíselné měřítko:
od 1 : 535 000 do 1:637 000
Vydání:
Rok vydání:
1518
Autor:
Mistr Mikuláš Klaudyán
Vlastník:
Historický ústav Akademie věd České republiky
Anotace:
Mistr Mikuláš Klaudyán, vlastním jménem Kulha, tvůrce první tištěné mapy, patřil mezi význačné zastánce Jednoty bratrské v Mladé Boleslavi. Zde vykonával lékařské povoláni a řídil českobratrskou tiskárnu. Pro Jednotu bratrskou dohlížel v Norimberku na tisk bratrské Apologie v českém vydání. V roce 1517 navštívil opět Norimberk, aby zde vytiskl „Herbář aneb zelinář“ Jana Černého. Důvodem k této návštěvě byl fakt, že české tiskárenské dílny nebyly dostatečně vybaveny. V průběhu pobytu nechal Klaudyán zhotovit v norimberské dílně Jeronýma Höltzela dřevořezy mapy a ostatní kresby příslušející k dílu. Dílo muselo projít podrobnou cenzurou norimberských pánů, aby „na ní nebylo nic škodlivého víře Norimberčanů“. V roce 1521 navštívil z neznámých příčin Lipsko, kde roku 1522 podlehl morové ráně. Mapa nemá titul a autor díla je připomenut pouhou poznámkou „Mikulass Klaudian. Letha Božieho Tisycziho pietisteho Sedmnaczteho“. Celé dílo je 1260 mm vysoké a 640 mm široké, z této plochy samotná mapa zaujímá pouze spodní třetinu a má rozměry 450 x 550 mm. Měřítko mapy je přibližně 1 : 637 000. Nápadným znakem Kauldyánovy mapy je její jižní orientace. Kromě kartografického významu má dílo i historický význam, protože ve své obrazové části hodnotí společenský stav počátku 16. století. Je zde vyobrazen český a uherský král Ludvík Jagellonský se znaky zemí, kterým vládl, pod ním je zobrazena alegorie spravedlnosti a následuje heraldická výzdoba, pět řad znaků nejvyšších zemských hodnostářů a znaky Prahy, Kutné Hory a Žatce. Klaudyánova mapa obsahuje celkem 280 sídlištních značek a názvu, rozlišující města královská, kterých je 37 a jsou označena korunou, a panská, jejichž počet je 53 a jsou označena štítem, mezi kterými dále rozlišuje města katolická a podobojí; ostatní sídla, hrady, zámky, kláštery a tvrze. Mezi města jsou vloženy černé tečky, které znázorňují milníky, mílové vzdálenosti jsou pravděpodobně v českých mílích (cca 9.25 km). Dále jsou zde schematicky zakresleny cesty, horstva, lesy a řeky. Horopis je vyznačen opakovanou symbolickou značkou listnatého porostu a jediným horopisným názvem je Krkonoss. Z popisu řek jsou zaznamenány pouze význačné toky jako je Labe, Vltava, Ohře, Jizera. Kromě řady kopií ze 16. století se zachovaly velmi zdařilé kopie z počátku 19. století od známého kartografa Františka Jakuba Jindřicha Kreibicha. Klaudyánova mapa se do dnešní doby dochovala pouze v jediném exempláři, který je uschován v biskupské knihovně v Litoměřicích. Další výtisky jsou kopie, mezi kterými dominují kopie od Münstera a Zalteriho.
Digitalizaci provedl VÚGTK v rámci projektu "Kartografické zdroje jako kulturní dědictví. Výzkum nových metodik a technologií digitalizace, zpřístupnění a využití starých map, plánů, atlasů a glóbů." Identifikační kód projektu: DF11P01OVV021
nahlásit problém s mapou